Jaroslav Zábranský

18.09.2012 15:18

Jaroslav Zábranský

 

Když jsme s Majkou listovaly dobovými novinami, abychom pro Vás připravily Krumvířský světozor, našly jsme v týdeníku  „Zlín“ z roku 1939 článek o panu Jaroslavu Zábranském z Krumvíře. Místní ho pamatují především proto, že odešel se svojí rodinou jako instruktor Baťových závodů do Frankfordu ( později Batawa) do Kanady.  Z korespondence, kterou udržoval s panem Martinem Fortníkem nejst. víme, že měl o dění v rodné obci stálý zájem.

Článek , o jehož část se s vámi chceme podělit, je z doby, kdy se stal „vedoucím budovy“ což byla na tehdejší poměry velmi významná funkce.

 

Bylo to na podzim 1928, když do obuvnické dílny 542 vstoupil vedoucí obuvnických výroben p.Klátil, a prohlížel si pracovníky ve cvikací dílně. Zastavil se u předcvikaře střední pevné postavy, osmahlého obličeje.

„Sežeňte si náhradníka na své místo a budete tady dělat mistra,“ povídá mu pan Klátil. Předcvikař Zábranský, kterého se tato slova týkala, si na mistrování hned netroufal. Zdálo se mu to nějak příliš náhlé a proto se začal tak trochu vymlouvat. Že neví, jestli to dobře zastane, že je tu v továrně necelé dva roky.

( Přesto se mistrem stal a za necelé dva roky také nadmistrem a v roce 1935 již zmíněným vedoucím budovy. Pozn, red.)

Chcete vědět, jak je to možné, že tento muž z obyčejného ševce vypracoval se na místo tak odpovědné?

Je to poctivou prací, začínající už doma, v rodinném kruhu.

Otec, který měl dobrou živnost, chtěl, aby jeho synové pokračovali v témže řemesle a proto už v době, kdy navštěvovali obecnou školu, seznamoval je se svou prací.

Jaroslav, ještě se svým starším bratrem, pokaždé, když přišli ze školy, měli už nachystanou práci. Udělali si své školní úkoly a pracovali s otcem. Ten už předtím jim přichystal boty, které měli opravovat, nakrájel podrážky a kluci ševcovali o sto šest. Jaroslav byl tak vlastně vyučen ještě před tím, než vychodil krumvířskou osmitřídku.

Ve svém řemesle se vyznal tak, že tovaryšskou zkoušku mohl dělat již v šestnácti letech. Dělal ji současně se dvěma o několik let staršími učni. Zkoušku udělal s velmi dobrým prospěchem. Boty, které zhotovil, ukázal zkoušející oběma starším učňům, aby se podívali, jak šestnáctiletý hoch dovede udělat bezvadnou práci.

Když dostal výuční list, zůstal asi rok ještě jako tovaryš u otce, načež odešel z rodného kraje na zkušenou. Zakotvil v Hodoníně, kde dělal jako tovaryš vysoké jezdecké boty. Byl šikovný a udělal týdně čtyři, někdy i pět párů bot a vydělával si až 350,-Kč týdně.

(Po ukončení vojenské presenční služby odchází v roce 1927 do Zlína. Pozn.red.)

Když jsme pátraly po jeho dalších osudech, poslali nám z archívu ze Zlína kopii dopisu, ve kterém vedení Baťovy továrny po skončení 2.světové války oznamuje prostřednictvím Čs.červeného kříže rodičům pana Zábranského, že  „ …výše jmenovaný je živ a zdráv a pracuje v Batawě v Kanadě.“

 Kdyby kdokoliv z Vás měl na rodinu pana Zábranského kontakt, rádi jej pro potřeby připravované publikace „Krumvířští rodáci“ využijeme.

Věra Colledani

Zpět

Kontakt

Spolek PRO MUZEUM
Krumvíř 213 691 73

00420 739 038 064

 

kalendář akcí

  • 10.01.2023 08:32

    Naše akce

    Pozvánky najdete v úvodu webových stránek

Všechny články

Záznamy: 1 - 1 ze 1

 

 

 

 

 

Nová rubrika

V této rubrice nejsou žádné články.