Dotazník pro NÚLK

26.11.2015 18:29

D o t a z n í k k ú p r a v ě h l a v y
Obec: Krumvíř
Národopisný region: Hanácké Slovácko
Dotazník vyplnil: Drahomíra Novotná, krajbezestinu@seznam.cz
za podpory tetičky Charvátové Ludmily
 
1. Jak si ženy česaly vlasy, pokud oblékaly všední kroj, a čím?
 Zapletené copy, vlasy sepnuté hřebínkem, „hřebínková“ čelenka –
obdoba dnešní čelenky.
 hřebínek
2. Čím si umývaly vlasy, ještě před užíváním šamponů? Jak často si je umývaly?
 Mýdlo s jelenem, klasické mýdlo na ruce. Někdy se oplachovalo výluhem
z kopřiv.
 Podle toho jak na tom rodina byla finančně a jaké měli doma vybavení;
interval 14 dnů až měsíc. Různě také podle ročního období.
3. Používaly ženy (selské), které nosily šátek přes den k úpravě hlavy sponky nebo
hřebínky?
 Hřebínky, sponky klasické, vlásenky
 Široká cca 4 cm spona na zaklapnutí
 Obalený drátek – u nás řečené „ornůdle“
 Dlouhé šňůrky, mašličky, které se pletly do copů a nakonec se zavázal cop
místo vlasových gumiček.
 Babička v šátku i spávala
4. Jak se upravovala hlavu pod šátek či čepec k svátečnímu či obřadnímu kroji?
 Pod šátek se vlasy vždycky zaplétali do copů a na zátylku se z nich vyrobil
drdol do šátku turečáku v případě kroje. Pod šátek turečák se uvazoval
světlý plátěný šátek – úvazek do zadu na suk na zátylku, jako podkladový
šátek, aby se turecký šátek zbytečně nešpinil. V současnosti se používá bílý
plátěný čepec na šňůrky, vzadu na stažení a uzel.
 Pod běžný sváteční šátek se vlasy zaplétali do copů a omotali kolem hlavy,
případně vyrobili drdůlek („drndu“) pomocí omotaných drátků
(„ornůdlí“).
5. Zpevňovala si žena vlasy pod šátek či šatku něčím, co úvaz tvarovalo? Jak této
podložce říkalo. Z čeho byla zhotovená?
 V naší obci žádné zpevňování v podobě papírů, krabiček ani ničeho jiného
nebývalo a ani v současnosti není.
6. Používalo obalenku pod šátek či šatku svobodné děvče?
 U nás se obalenka nepoužívá
7. Jak se česala malá děvčátka na všední den?
 Zapletené copy, případně hřebínková čelenka, culík na temeni hlavy
stažený do dalšího culíku na zátylku.
 Když děvčátko chodilo v sukních běžně nosilo i plátěný šátek.
8. Jak se česala děvčata pod věneček k obřadnímu kroji, dříve a dnes?
 Účes je v podstatě stejný vzadu drdol (buď spletený nebo vytvoření
pomocí gumičky do vlasů a vlásek a sponek) a tento drdol omotaný
drátkem zdobeným drobnými umělohmotnými kvítky – součást věnce.
 Ofina do věnce se dříve natáčela na drobné drátky – obdoba vlásenek,
pramínek po pramínku, máčela v pivě nebo cukrové vodě. Takto
namotaný pramínek se zasunul pomocí vlásenky pod věnec. Jakmile
ztvrdlo, tak se hřebínkem lehce ofina rozčesala. Dnes kulmy, natáčky, lak
na vlasy.
9. Jak si upravovala hlavu nevěsta či družička k obřadnímu kroji, ke svatbě
k hodům či k jiným příležitostem?
 Stejným způsobem jako pod krojový věnec. Svatební věnec byl pouze ze
zelených lístků a voskových bílých kvítků. Vzadu rovněž zdobený drdol

 

Zpět

Kontakt

Spolek PRO MUZEUM
Krumvíř 213 691 73

00420 739 038 064

 

kalendář akcí

  • 10.01.2023 08:32

    Naše akce

    Pozvánky najdete v úvodu webových stránek

Všechny články

Záznamy: 1 - 1 ze 1

 

 

 

 

 

Nová rubrika

V této rubrice nejsou žádné články.